pátek 16. října 2015

1950? Vintage? Retro? aneb náš SVATEBNÍ ŠATNÍK

Krásný páteční podvečer.
Jak jsem předeslala v minulém článku, tak dnes nahlédneme pod sukni našim svatebním šatům. V případě mých šatů to můžeme vzít doslova, protože spodnička bude mít velmi výraznou barvu. Ta byla tou, která to všechno rozhodla, ta mě přesvědčila mít krátké šaty. Vzhledem k místu našeho obřadu jsou krátké šaty i velmi praktické. Méně praktické asi bude to, že svatba je v půlce května a teploty asi nebudou nejvyšší. 
U mého milovaného bylo jasné, že nebude mít klasické kalhoty, ani oblek. Místo toho se nám zamlouvají kšandy, motýlek, košile, možná vestička a kalhoty manšestrového typu nebo prostě nějaké béžové, hnědé či šedivé. Hooodně dlouho jsem byla proti čapce na hlavě, ale když on na mě dělal pořád oči, tak jsem mu ji odsouhlasila. Jediné, co nemáme domyšlené, tak jsou boty.

Dulči šaty

Na každém obrázku je kousek mých budoucích šatů. Pak je nějaká šikovná švadlenka bude muset poskládat dohromady.

Ano, krajku jsem si tam propašovala a na šatech bude!

Krajka <3


Krajka! Šaty budou mít horní vrstvu krajkovou. Rukávy budou buď 3/4 nebo klasicky dlouhé. Délka šatů těsně nad kolena. I když v délce do půlky lýtek by bylo větší teplo, ale k mému malému vzrůstu tato délka vůbec nejde.


TA SPODNIČKA!

Barevná spodnička. Konkrétně červená - BUDE! Klasická rudá barva, stejně jako bude barva mých rtů a bot. Fotek mám nespočet, ale tyto nejvíce vystihují to, co od šatů očekávám. Áčkový střih, barevná spodnička, krajkový vršek.

Kubika "oblek"

Zalíbila se nám kombinace kšand přes vestičku.



Takto vypadá naše představa o "obleku" ženicha. A má tam i tu svojí čepičku. =) Nejvíce se nám zamlouvá první fotka. Abychom k sobě ladili, tak motýlek bude v červené barvě.

Neskutečně se těším, až uvidíme nějaké pokroky při nakupování. Samozřejmě, že výsledek jako takový bude znám až přímo v den D!


středa 14. října 2015

{pečený} Králík na másle s rozmarýnem a šťouchané brambory s červeným zelím



Je mi jedno, jestli má někdo pořád králíka a zda už to i jejich Pinďovi leze krkem. Já bych králíkem ihned nahradila kuře, kdyby to nebylo tak nedostatkové zboží. Kdo byl někdy nucen kupovat králíka v supermarketu, tak ví, že je dosti drahý a na těchto pultech většinou i (odpusťte mi tento výraz) nedomrdlý.

úterý 13. října 2015

COŽE?! Už jen 7 měsíců?

Moji milí čtenáři,
dnes je to přesně 7 měsíců do naší vysněné svatby. Vždy jsem si plánovala, jak budu postupně všechno zařizovat a že nechápu, jak mohou všichni šílet na poslední chvíli. Teď? Teď už to chápu! Jediné, co máme doma, tak jsou papírová brčka. Vymyšlené to však máme celkem obstojně. Naše svatba se bude ubírat směrem do minulosti, konkrétně do 50. let.
Ani jako malá holčička jsem netoužila po obřích "dortíkových" šatech. Naopak. Mé vysněné šaty měly být splývavé, celé pokryté krajkou s dlouhými krajkovými rukávy. Plno šatů tohoto typu jsem viděla a myslela jsem, že je to ono. Ale znáte to, všechny plány jsou většinou úplně jinak. To je tak, když narazíte na pana dokonalého, požádá vás, zda si ho vezmete a už DOOPRAVDY začnete plánovat svatbu.

Pověry??? 
Svatbu máme v KVĚTNU, v PÁTEK a ještě k tomu 13.
Posuďte sami, jak věříme pověrám.

Upnuté společenské oblečení a podpatky?
NE! Kvalitní outdoorová obuv a pohodlné oblečení .

Tradiční oběd - svíčková nebo selský talíř? 
NE! Čuník na rožni, raut a celková samoobsluha.

Obřad na radnici nebo na zámku?
NE! Ve skalách! A co když bude pršet? Tak existují deštníky!

Od začátku bylo jasné, že naše svatba nebude tradiční. I ty šaty se změnily!

Tímto vás zvu k novým článkům na téma svatba. Provedu vás naší cestou za dnem D, která jistě bude ještě plná slastí i strastí!
V příštím článku si posvítíme na to naše padesátkové oblečení, kterému nebude chybět naše ulítlost a hravost. 

neděle 20. září 2015

Guacamole dip



Jednou z nejlepších omáček či dipů k mexickým pokrmům je bezpochyby guacamole. Přesto, že obsahuje samo o sobě chilli papričku, tak stáhne výraznost pokrmu. Pokud je ještě v kombinaci se zakysanou smetanou, tak pak už se jídlu nedá odolat vůbec. Avokádo samo o sobě nemá moc chuť a proto se dá jakkoliv ochutit. Guacamole se nepoužívá jen k hlavním chodům, ale i jako pomazánka nebo dip k nachos.

středa 16. září 2015

1. den dovolené - Teplice nad Metují


Tyto články měli vycházet aktuálně každý den z dovolené, ale notebook mě zklamal a podepsal si ortel, že bude vyměněn. Bez baterky nevydrží ani sekundu a signál na Wi-Fi byl mimo zásuvky. Takto vám tedy budu tlumočit naší dovolenou po kouskách dle mého cestovního deníku.
O odjezdu jsem vás stihla informovat ještě, než jsme odjeli. 

Ale jaká vlastně byla naše cesta?

neděle 13. září 2015

RECENZE: Hranatý hrnec Cezzarino ČR



Bomba nebo katastrofa? Vyplatí se opravdu zaplatit tolik peněz za hranatej hrnec? Obstojí Česká značka ve všem, co slibuje nebo se sen o dokonalém vaření rozplyne jako pára nad hrncem? To vše se dozvíte v dnešní recenzi. Od vybrání produktu až po týden v kempu, kde dostal pěkně zabrat. Měsíc skoro každodenního používání. Od smažení po dlouhé vaření. Jak to tedy vše dopadlo?

sobota 22. srpna 2015

Na týden pod stan aneb co budeme vařit?


Dnes dopoledne odjíždíme s mým milovaným na týden a kousek pod stan. Už potřebujeme oba hodně nutně vypnout! Poslední dobou se bavím tím, že když se mě někdo zeptá, kam jedu na dovolenou, tak s úsměvem odpovím, že do Teplic. Každý se zarazí a diví se, proč jedu do Teplic, když tam skoro bydlím. To, že to jsou Teplice nad Metují už nikomu z místních nedojde. =)
Naším hlavním cílem je Mezinárodní horolezecký filmový festival, který se koná každoročně koncem srpna. Letos se koná již 32. ročník a trvá od 27. - 30.srpna. Kdyby někoho zajímalo více informací, tak ZDE
A co tam budeme dělat o takovou dobu dřív? Lítat po skalách, po výletech, po keškách a nebo se jen tak flákat po kempu. Nemáme jasně stanovený plán na ty předchozí dny, ale máme alespoň představu, kam se chceme zajet podívat.

1. část naší dovolené - Z Teplic do Teplic



Sobota 22. srpna 2015 - ODJEZD

Když opomenu náš zásnubní víkend s Harrachově, tak vyrážíme na naši první dovolenou. Nebyla jsem schopna poslední dny před odjezdem vůbec spát. Hlavou mi lítalo, kam všude vyrazit, co budu vařit, co nesmíme zapomenout sbalit s sebou, atd.
Každý chce, aby jeho dovolená byla dokonalá a chce toho stihnou co nejvíc. Máme pár míst, kam se chceme podívat, jen nevíme ve které dny. 

Ráno jsme vstávali v 8:00 hodin, kdy nám zazvonil budík. Uvařila jsem kafíčko a udělala snídani. Pozavírali jsme všechna okna a zkontrolovali zda je vše tak, jak má být. Sbalili jsme poslední nezbytnosti a dokonce i ten můj malej hajzl, který nevydrží bez baterky ani milisekundu. Přeci jen v kempu máme WiFi a můžeme tak psát i z dovolené.
Konečně, auto naložené, natankovat plnou, doplnit olej a hurá směr Teplice, tentokrát však do těch nad Metují.


A nebo ne?

Od čtvrt na 6 nás budí budík. Teprve asi po páté otázce zda udělám kafe jsem se konečně zvedla. Je půl 8 a my dopíjíme kafe. Chtěli jsme původně už v 6 hodin vyjíždět, ale nějak to nevyšlo. Ale pořád odjíždíme dřív, než byl úplný původní plán. 

čtvrtek 9. července 2015

{zbytkové} vláčné čokoládové muffiny s kefírem



To je tak, když jste doma sami a honí vás mlsná. V práci jsem už párkrát slyšela, zda nechci něco upéct. Upřímně bych nejraději pekla do práce každý den, ale bojuju s troubou, která jednou peče moc a pak vůbec. Jsem z toho nešťastná. =( Nakoupeno na nějaké velké pečení jsem neměla, tak jsem začala šmejdit. Našla jsem tu zbytky tří čokolád (proto zbytkové) a drahého kefír. Bylo rozhodnuto skoro hned. 

čtvrtek 2. července 2015

{křehká} Vepřová pečeně dušená v mléce



Itálie není jen o těstovinách. Já osobně raději objevuji jiná jídla, než jen pastu na xy způsobů. Mohli jste u mě zahlédnout například takzvané Kuře po myslivecku. Neříkám, že si ráda nedám těstoviny nebo pizzu, ale zkrátka tyto recepty mě baví víc, i když jsem časově náročnější. Jak už jste mohli vyčíst z názvu receptu, tak tu v hlavní roli bude maso a mléko. Nebude to jako jahodový džus, kde je podíl jahod 2%. Použijeme opravdu celý litr mléka. Málokdo uvěří nějakému dušení v mléce, i mně to kdysi přišlo divné. Ale světe div se, jak je to maso pak neodolatelně křehké, šťavnaté a měkké

pondělí 18. května 2015

Moje rodinná kuchařka - Jamie Oliver's FOOD Tube



V pátek 15.května proběhl po celém světě tzv. Food Revolution Day (Den revoluce ve stravování). Jedná se o celosvětovou kampaň, kterou zaštiťuje Jamie Oliver. Hlavní myšlenkou této akce je, aby lidé začali přemýšlet nad tím co jí a co dávají jíst svým dětem. 
Je hezké, že je k tomu určen nějaký den, během kterého se konají akce a každý do toho jde po hlavě. Pro lidi, kteří jsou nerozhodní je to například motivující, ALE
Chcete změnit své stravování nebo stravování své rodiny? Tak začněte klidně dnes, i když je 18.května.

pátek 24. dubna 2015

{hříšný} Čokoládový cheesecake s malinami



Tentokrát tu mám něco pro milovníky čokoládyBlížil se víkend a tím i "oslava" svátku mého taťky. Jelikož je milovníkem hořké čokolády, tak nebylo moc dlouho nad čím přemýšlet. Víkend předtím jsme měli Krtkův dort a tak jsem klasický dort dělat nechtěla. Konečně jsem se i já dokopala do použití Philadelphie, protože tahle varianta si ji opravdu zaslouží. Co to vlastně cheesecake je už mnoho z nás ví, ale kdo ne, tak zde je krátký popis.

úterý 21. dubna 2015

{upgrade} kuřecí Enchiladas



Po skoro 3 letech jsem se vrhla na tohle božské jídlo a doufala jsem, že mi bude chutnat stejně jako tenkrát. V co jsem však doufala mnohem víc, že bude chutnat mému milovanému, alespoň z poloviny tak, jako mně
Nechutnalo mi jako tenkrát, chutnalo mi mnohem víc. Ona i troška koření někdy změní výraz celého pokrmu. Od posledně přibylo trochu uzené papriky, mletý koriandr a hooodně chilli. Možná tomu dopomohla i cibule krájená na půlměsíčky a ochucená slzami pana K. 
O tom, zda Kubovi chutnalo nebo ne jsem ani chvilku nepochybovala, když už po prvních soustech si liboval v tom, jaká je to bašta a několikrát během večera mi to zopakoval. 
Bohužel stejně jako před třemi lety jsem do sebe nacpala dvě tortily a byla jsem přejedená.

Recept nechávám na původním odkazu, ale dá se říci, že je komplet překopaný a hlavně si vysloužil nové fotky včetně fotopostupu. I když co si budeme povídat, stejně jak jsem psala u telecích líček. Některé věci lépe chutnají, než vypadají. 


čtvrtek 26. března 2015

{dušená} telecí líčka na červeném víně s bramborovou kaší



Tak dlouho se na ně chystám. Žádné tele jsem však v obchodech ani u řezníka nepotkala. Asi je pravda, že kdybych jo chtěla a neustále se ptala, tak bych se možná dopracovala alespoň k těm hovězím líčkům. Jak mé srdce zaplesalo, když leták z Alberta ukázal nabídku nejen telecích líček. Musela jsem hodně odolávat, aby mi v košíku nepřistálo i mněhně (jehněčí maso). Nebylo nad čím přemýšlet, protože recept už mám vybraný dávno.

sobota 21. března 2015

{dětský} Dort s LENTILKAMI uvnitř jako překvapení



Chcete se blýsknout fajnovým dortem, ale nezbývá moc času na nějaký super postavičkový? Mám pro vás řešení. Když naše malá princezna slavila třetí narozeniny, tak jsem pro ni chtěla něco spešl, i když už nebyl čas. Do všeho toho stěhování a lítání přišli oslavy a já neměla na pečení ani pomyšlení. Naštěstí tenhle dort je efektní a rychlý zároveň. 

čtvrtek 19. března 2015

{ďábelsky ostré} kuře s bramborami v pikantní omáčce



Nedělní dopoledne a klasická otázka, co se bude vařit? Bylo jasné, že to bude kuřecí, když jsem si v sobotu večer vyndala 4 kuřecí čtvrtky. Projížděla jsem svou haldou časopisů a dokonce i něco vybrala, ale když už jsem psala Kubovi seznam věcí, co je potřeba dokoupit vzpomněla jsem si na dva tajemné pytlíčky, co mám doma od minulých Vánoc. Několikrát jsem se na ně už chtěla vrhnout, ale vzpomněla jsem si většinou ve chvíli, kdy jsem byla bez ingrediencí.

středa 18. března 2015

DIY: Girlanda na dort



Nic složitého a přitom tak poutavého. I z obyčejného dortu rázem vykouzlíte dort o něco zajímavější. Dalo by se to pojmout i jako dekorace na poslední chvíli, během pár minut máte hotovo. Možná si řeknete, že ne každý má doma barevný papír. Ale klasický papír má snad doma každý. Buď ho můžete nechat čistě bílý nebo ho dokreslit po svém.

Potřebné věci:
nůžky
lepidlo
2 špejle
provázek nebo nit
barevný papír
fix

Postup:


1. Papír přehneme v půlce a už je na vás zda delšími stranami, či kratšími. Záleží na tom, kolik vlaječek potřebujete a jak velké.

Ohyb nám slouží jako vrchní strana, pod kterou poté povede provázek proto si ho nepřestřihněte.

2. Vystříháme si tvary, které se nám líbí.

3. Vlaječku si ozdobíme dle fantazie buď jen z čelní strany nebo z obou, jen dejte pozor, že na druhé straně nebude to samé písmenko!!!

4. Poskládáme si vlaječky k sobě a pod ohyb dáme provázek. 

5. Každou vlaječku slepíme dohromady.



6. Provázek přivážeme na dvě špejle a zapíchneme do dortu.

A je hotovo. Milé zpestření dortu. Místo špejlí můžete použít i něco lépe vypadajícícho nebo část vykukujících špejlí nabarvit fixem.

čtvrtek 12. března 2015

{indická placka} Indický chléb Naan



Indické chlebové placky Naan nejsou cizí žádnému zastánci indické kuchyně. I když si osobně v indických restaurací raději dávám jako přílohu rýži, tak jsem ani na tyhle skvělé placky nezapomněla. Rýži si doma děláme docela často, tak už to opravdu chtělo změnu. Na přípravě placek ani na následném pečení není vůbec nic složitého a jsou hotové hned. Hlavně, potřebné ingredience má jistě každý doma.

úterý 10. března 2015

{kuře po myslivecku} pollo alla cacciatore



Cacciatore znamená v italštině "lovec". Pokud tedy název alla cacciatore vysvětlím v našem kulinářském světě, tak pokrm musí obsahovat rajčata, cibuli a bylinky. Dalšími nejčastějšími ingrediencemi je paprika a víno. Co si dál přidáte do pokrmu už je na vaší chuti. I víno se používá rozdílné na jihu Itálie červené, zatímco na severu Itálie bílé. Nejčastěji se takto připravuje kuře (pollo alla cacciatore) nebo králík (coniglio alla cacciatore).

pátek 6. března 2015

Co bude dál?

Ne, nekončím s blogem, ALE!

Jeden zádrhel tu přeci jen je. Stále jsme doma bez internetu a nejspíš to v tomto bytě tak i zůstane. Ovšem, co tam nezůstane dlouho, tak budeme MY!
Vařím každý den, kdy jsme doma. Peču také, ale v tomhle prostředí mě to nebaví a ještě jsem většinou bez foťáku.

V bytě jsme dva měsíce a pár dní k tomu. Pan domácí, který se předem zdál jako milý chlapík, co vám vše řekne na rovinu se změnil v tak trochu "psychického tyrana". Největším problémem je to, že bydlí přímo pod námi, je v důchodu a tím pádem skoro stále doma. I když se jedná o starý barák, tak je od nich vše slyšet a tím pádem i od nás. Cokoliv nám doma upadne, tak si to hned druhý den slíznem. Ne, že by křičel, ale takovým tím rejpavým tónem připomene, že tam je rok stará podlaha. Poté hned zase koumá, co jsme doma vrtali, že tam někdo celý den vrtá, přitom jsme oba v práci. Další maličkosti ohledně toho, že nám od nastěhování slibuje novou baterii, protože on přeci nebude kupovat baterii za plnou cenu, když čeká na slevy. Takže už si přes měsíc chodíme pro studenou vodu do koupelny, protože v kuchyni teče proudem kapající vody. Když chcete teplou, tak se nejdřív opaříte, tu totiž zajišťuje průtokový ohřívač, který je rád, že ještě funguje. Pračka nám pro změnu nehřeje vůbec. 

Minulý týden, kdy jsem se konečně vrhla na poslední pytle s oblečením, že to prostě do té malé skříně nějak dostanu mi přišla podivná zima, která ve skříni je. Nemilé zjištění, že za skříní je celá zeď mokrá a odrolená.
Další věcí, která mě docela štve, že barák má jednu centrální schránku, kterou vybírá domácí a dále třídí. Tím pádem vidí všechnu vaši příchozí poštu. Např.: když přišlo oznámení od ČEZu, že přijdou na stav elektroměru, tak hned žhavil telefon a byl nepříjemnej. Hulákal, že nám chtěj určit sundat elektroměr a k nám se dál oznámení ani nedostalo. Je pravda, že jsme museli volat na ČEZ, protože nám od nich za celou dobu do schránky nic nepřišlo (vše už máme naštěstí v pořádku zaplaceno). Tam nám paní řekla, že se jim vrátil dopis, že na té adrese nikdo takový nebydlí. A hádejte proč? Protože panu domácímu trvalo měsíc a půl než nám dal na zvonky jména. Hlavně, že je dal na schránku, která je uvnitř domu a pošta tam nemá přístup.

Po dvou měsících bydlení, kdy máte pocit, že jste u někoho v bytě a ne ve svém bytě vás začnou prudit i maličkosti. Šíleně mě vytáčí, že on si veškerý tříděný odpad dává na schody, na kterých já musím vytírat. Takže jsem mu vždy ty jeho smradlavé pyramidy musela přerovnávat. Teď už na to kašlu a vytírám jen okolo. Trouba nesmí jet naplno, nejlépe jen dvě plotýnky, nebo jen trouba a plotýnka, jinak vyhodíte pojistky.

Poslední kapkou bylo to, že nám zatrhl psa. Nepodal jeden pádný důvod, který bychom mu mohli odsouhlasit. Na vše bychom měli protiargument, ale prostě NE. Přitom sám doma psa má. Takže končíme. S bytem jsem měla ze začátku velké plány, jak ho vymalovat, jak přestavit. Ale když vidíme, jak se staví k jakékoliv změně, tak si tam nepověsíme ani obrázek. Byt je to hezký a dal by se krásně zútulnit, ale s jiným domácím. Je pravda, že tenkrát za tu měsíční stěhovací lhůtu, to bylo to nejlepší, co jsme sehnali. Teď naštěstí máme čas hledat a Kubova maminka už dokonce o nějakých bytech ví...
Snad se nám brzy podaří dostat někam, kde se bude žít pro radost a nejen přežívat...

sobota 14. února 2015

{rozmarýnová} Kachní prsa s opečeným bramborovým knedlíkem a červeným zelím



A ta kačka bláto tlačká. Naše kačka nebo-li "kachněna" už dotlačkala a my z ní viděli tak akorát prsíčka. Myslím, že bychom neměli problém ani s celou "kachněnou", ale nebudeme to zase přehánět, že? :D 

Největší výhodou toho, když děláte pouze kachní prsíčka je časová náročnost, která je oproti celé kačce mizivá. A navíc v nabídce byla pouze kačka mražená a my potřebovali chlazenou.

úterý 27. ledna 2015

{luxusní} Pivní pomerančové palačinky s pařížskou šlehačkou

Trhám, trháš, trháme!
Když nevím co by, tak to nenajdu v OBI, ale udělám palačinky. Jelikož mám doma masožrouta, tak nevím, zda bych ho k obědu uctila sladkejma palačinkama (pokud by nebyly plněný uzeným či jinou flákotou). Jenže taková snídaně do postele s hrnkem dobrého kafe a v podobě palačinek ještě k tomu PIVNÍCH.  

čtvrtek 22. ledna 2015

Konec i začátek!

Milí čtenáři mého blogu,
už je to nějaký čas, co jsem tu naposledy napsala něco smysluplného. Pár článků ze mě vypadlo ještě v listopadu, ale dá se říct, že od srpna tu bylo docela ticho. Důvodů je hned několik nebo vlastně důvod je jeden, ale má několik příčin. 
Ač jsem možná na své okolí působila v pohodě, tak uvnitř mě to v pohodě nebylo. Neměla jsem absolutně chuť psát. Po návratu ze Španělska mě čekala hodně nepříjemná věc a tou bylo ukončení vztahu, který ve mně už stejně dávno skončil. Docela mi to trvalo, než jsem se skutečně odhodlala. 
Než k tomu však došlo, tak jsem 6. října poznala jednoho báječného člověka a k tomu postupně pár dalších, kteří se na určitou dobu stali mojí druhou rodinou a trávila jsem s nimi skoro všechen svůj volný čas. To právě oni a hlavně ON mi dodali síla k tomu poslednímu kroku. Nerada lidem ubližuju a bylo to pro mě šíleně těžké. Ale musela jsem to udělat, nehodlala jsem být nešťastná proto, aby někdo jiný byl šťastný. Když jsem zvládla tohle, tak nastalo kolo číslo 2 - oznámit to rodině.....
Od prvního dne, co jsem Jakuba poznala, tak mě něčím neskutečně fascinoval. ON byl totiž ztělesněním mého snu a čím více jsem ho poznávala, tak o to více jsem si to potvrzovala. Přála jsem si, aby o mě projevil alespoň nějaký zájem. Zájem měl a dokonce takovej, že 9. listopadu jsme spolu začali chodit a 3. ledna 2015 jsme se stěhovali do našeho společného bytu. 
A máme se skvěle, bydlím teď sice tak nějak napůl v Žernosekách kvůli práci a napůl v Teplicích s Kubikem, ale to se také časem vyřeší.
Ještě nějakou dobu bude trvat než se vše ustálí proto s klasickými články mějte strpení. Sice jsme bez televize a internetu, ale o to více se prohlubují naše dovednosti ve hře na kytaru, kde si každý předáme nějaké své znalosti a rady. 
A je to něco tak neskutečně krásného, když si se svým milovaným můžete zahrát společně na kytary, které máme doma prozatím 4 a troufám si říct, že to není finální počet. Vím minimálně o třech, které jednou zaujmou své místo u nás doma...

Sečteno a podtrženo 

Od září 2014 jsem stihla ukončit školu a nefungující vztah, začít pracovat, najít si nové přátele, nového přítele, zjistit, že s tímhle chlapem je to vážně vážný a sestěhovat se do společného bytu.

Byli jsme hozeni do rozbouřené vody s tím, že buď budeme plavat nebo půjdeme ke dnu a s tím i náš vztah. Měli jsme z toho oba velkej, hoooodně velkej strach a řekli jsem si, že pokud nás nerozdělí tohle, tak už jen tak NIC. A víte co? MY PLAVEM. Dokonce se i blýská na lepší časy. Zvládli jsme to, spolu!

Myslím, že víc toho není potřeba psát. Jsem zamilovaná, milovaná a šťastná. Mám znovu chuť do psaní, jen k tomu prozatím ještě nejsou ty správně podmínky.

Velké díky patří zaprvé Martinovi, který mě s Kubou seznámil. Tomikovi, který nás oba dokopal k něčemu dalšímu. Valče, která mě utěšovala v začátcích, kdy to nebylo nejlehčí. Dále bych ráda poděkovala svým rodičům, Monče a rodině, za podporu a schválení. :D A nakonec děkuju Tobě Kubí za všechno!

Mějte se zatím všichni famfárově a brzy na shledanou.