Po skoro 3 letech jsem se vrhla na tohle božské jídlo a doufala jsem, že mi bude chutnat stejně jako tenkrát. V co jsem však doufala mnohem víc, že bude chutnat mému milovanému, alespoň z poloviny tak, jako mně.
Nechutnalo mi jako tenkrát, chutnalo mi mnohem víc. Ona i troška koření někdy změní výraz celého pokrmu. Od posledně přibylo trochu uzené papriky, mletý koriandr a hooodně chilli. Možná tomu dopomohla i cibule krájená na půlměsíčky a ochucená slzami pana K.
O tom, zda Kubovi chutnalo nebo ne jsem ani chvilku nepochybovala, když už po prvních soustech si liboval v tom, jaká je to bašta a několikrát během večera mi to zopakoval.
Bohužel stejně jako před třemi lety jsem do sebe nacpala dvě tortily a byla jsem přejedená.
Recept nechávám na původním odkazu, ale dá se říci, že je komplet překopaný a hlavně si vysloužil nové fotky včetně fotopostupu. I když co si budeme povídat, stejně jak jsem psala u telecích líček. Některé věci lépe chutnají, než vypadají.
