Kanelbullar aneb skořicový šnek s polevou

4. října, mohlo by se zdát, že je to zcela obyčejný den, ale opak je pravdou. Je to totiž Den skořicových šneků aneb Kanelbullens dag, který se slaví od roku 1999. Sláva jim, protože skořicové šneky miluji.

Trocha historie:

Jejich obliba ve Švédsku sahá do 20. let 20. století, kdy o kanelbullar nacházíme první zmínku a kdy patřil na stůl spíše majetnějších vrstev obyvatelstva. Po druhé světové válce se díky zlepšující se ekonomické situaci jejich konzumace rozšiřuje, čemu napomáhá i masivní pití kávy, které je tradičně spojováno s pojídáním sladkého pečiva. 

Dnes je kanelbullar fenoménem tak rozšířeným, že ho najdeme všude: ve školních bufetech, kavárnách či potravinách, a to buď domácí výroby, nebo jako mražený polotovar. 

Ve Švédsku provází často akce určené dětem dovětek Saft och bullar till barnen! (Šťáva a šneci pro děti!), jelikož děti, na rozdíl od dospělých, nepijí kávu. Vůně domácích skořicových šneků podle Švédů často navozuje domáckou atmosféru, pocit pohody a domova.

No ještě aby ne, kdo by se nenaladil na vlnu pohody, když mu celým domem voní máslo a skořice :)

Sýrové krekry

Sýrové krekry, jedny z našich nejoblíbenější na takové to večerní zobání, ať už se sklenkou vína nebo vychlazeného cideru. Ujíždíme si na bezlepkové verzi od Bezlepkové pekárny Liška, ale pytlíček po 60 g je prostě málo. Ve chvíli, kdy člověk chytne tu správnou slinu, tak už marně prstíky šátrá po dně pytlíčků.

Velikonoční mazanec s kozím mlékem

Velikonoce se nám nezadržitelně blíží, i když letos budou asi úplně jiné, než si je pamatujeme z let minulých. My třeba každé Velikonoční pondělí jezdíme na zámek Jezeří. Začali jsme tuto tradici s rodiči, pak se k nám přidal můj muž a teď už i ten náš malej cvrček. Pro někoho možná nuda jezdit na ten samý zámek každý rok, ač znám slova průvodce téměř do každého písmenka, tak přeci jen je každý rok alespoň nějaká malá novinka.

Sádlové housky

Můj Vilém peče housky... Jo, tak tahle to vážně není, Viléma sice znám, ale rozhodně mi nepeče housky :) Nezbývá tedy, než si na mě zadělat sama. Konečně recept se kterým jsem spokojená, housky jsou měkoučké a nadýchané. Sádlo tam vážně udělá zastane svou roli.

Pečivo se u nás doma peklo i dříve často, ale v současné chvíli, kdy se snažíme opravdu co nejvíce vyprodukovat sami, tak se u nás housky pečou téměř ob den :) 

Někdy proložíme chlebem, ty housky mají totiž jednu zatracenou nevýhodu. Nějak strašně rychle mizí.

Čokoládový dort s čokoládovo-karamelovou ganache

Každý můj dort má nějaký příběh, za ty roky nebyl ani jeden stejný. Rodinné oslavy, a že nás je spousta, tak i oslavy přátel mi dávají krásnou příležitost pouštět se do experimentování.

V rámci experimentování mi většinou chybí ten receptový zápis. Jako žena činu většinou na poslední chvíli překopu vše, co jsem si dopředu vymyslela.

Tentokrát jsem se rozhodla se hecnout a vše si zapisovat tak poctivě, jak jen to jde. Ač jsem se při počátečním zakrojení trochu zděsila tuhosti dortu, tak na jazyku byl lahodně čokoládový a jen se rozplýval.