Dort pro Kryštůfka - Mašinka Tomáš

Zadání bylo jasné. Dort v podobě mašinky Tomáš pro mého nejmladšího synovce. Nedávno slavil své třetí narozeniny a pro mě to byly vlastně taky takové třetí narozeniny, protože jsem dělala teprve třetí celopotah dortu a byl to první dort, který musel nějak vypadat. A hlavně musel nějak vypadat, protože to nebylo na naši domácí oslavu, kde by nad tím každý mávl rukou. Napětí proto bylo o to vyšší, ale dopadlo to, jak to dopadlo a na třetí pokud to není zase tak nejhorší. Si tedy myslím já. Malému oslavenci se evidentně líbil, když z auta při vyzvedávání dortu křičel:,,Můj Tomáš!" Snažila jsem se fotit i postup, ale s upatlanýma rukama a v časové tísni to nevypadá tak, jak by mělo. Hooo, odjezd...

Kdo sledujete fb, tak jste si jistě mohli všimnout fotky černožlutých malých dortíků. Ano, dělala jsem si předem zkoušku. Musela jsem si objednat barvy, a když už jsem byla v tom objednávání barev, tak jsem se rozhodla vyzkoušet hmotu Formix 1kg na 135Kč na ceske-formicky.cz. Dosud jsem pracovala jen s mléčným marcipánem po domácku vyrobeným, ale nikdy mi nevydržel v pohodě do druhého dne. Příčinu nevím, zda málo máslového krému nebo vysoké teploty, každopádně jsem nemohla riskovat. Cenově to nevychází nějak závratně více než mléčný marcipán, je to bez práce, hmota je krásně bílá a výborně se s ní pracuje. Dokonce i hezky voní, ovšem s chutí je to horší, i když ani ne tak s chutí, jako s konzistencí. Každopádně jakákoliv takováhle hmota není nic moc. Chuťově se marcipánu velmi podobá, ale konzistencí se spíše podobá levné žvýkačce těsně před rozpadnutím na kousíčky. Nejsem zastáncem těchto hmot a vždy budu remcat, i kdybych dostala tu nejdražší hmotu na světě. =D Ale co, abychom dosáhli požadovaného efektu, tak tyhle hmoty potřebujeme a ve finále to jíst nemusíme. =)

V týdnu jsem si tedy zkusila dva druhy krému, a i když jsem se rozhodla pro jahodový, který měl pikantnější chuť, tak nejmenovaný řeťezec zklamal a zahradní jahody, které i měly chuť už byly fuč, takže dort musel být borůvkový. Borůvky ovšem nebyly čerstvé, ale kompotované. Ze zkušebních dortíků jsem měla radost, protože hmota se do druhého dne ani nehnula.

DEN D

Já bláhová si myslela, jak to bude raz, dva hotové. To bych ovšem vše musela mít do puntíku naplánované a během pečení korpusu něco dělat a během chladnutí pudinku alespoň obarvit potahovací hmotu a připravit si kola, obličej a takové věci, co už mohly být hotové. Začala jsem tedy někdy v 6 večer a končila v půl 1 ráno naprosto vyšťavená a nedokázala jsem ani říct, zda se mi dort líbí. Do poslední chvíle mi to totiž žádnou mašinku vůbec nepřipomínalo, ale po nasazení obličeje se na mě asi usmálo štěstí a já v tom konečně začala vidět nějakou podobu mašiny. 

Ingredience:

2 dávky mechového korpusu (udělejte si jednu dávku a až během pečení jedné začněte dělat druhou, protože by bílky mezitím klesly)

1 dávka borůvkového pudinkového krému (udělala jsem si 1 a 1/2 dávky, ale ta půlka stejně zbyla a krému bylo pod potah víš než dost)

cca 1kg potahovací hmoty Formix (tento odhad je velmi orientační, protože v tom nejsem až tak zběhlá, a i když jsem použila přes kilo, tak hodně zbylo)

Pořád píšu, jak mi tohohle zbylo a tohohle, ale lepší více než pak mít něčeho málo.

Fotopostup si netroufám přidat, protože to bylo celkem zmatené.